Zaniklé spolky
02.01 Československý svaz žen – ČSŽ
02.02 Československý svaz mládeže – ČSM
02.03 Místní osvětová rada – MOR
02.05 Československý ovocnářský zahrádkářský svaz – ČOZS
02.06 Československý včelařský svaz – ČVS
02.07 Svaz pro spolupráci s armádou – Svazarm
Němci byli po 2. světové válce odsunuti, tím zanikly téměř všechny následující spolky, které byly založeny německými obyvateli. V letech byly založeny:
- 1878 – Požární spolek – předsedou v roce 1891 byl Josef Friedl
- 1886 – Školský spolek
- 1898 – Spolek severomoravských Němců
- 1900 – Mužský pěvecký spolek – dosáhl velmi pěkných úspěchů, předsedou byl Eduard Wolf.
- 1910 – Živnostenský spolek
- 1920 – Kulturní svaz
- 1921 – Spolek domkařů a malorolníků
- 1921 –Spolek zemědělský a chovatelský
- 1924 – Spolek včelařský
- 1924 – Spolek venkovské mládeže
Tyto spolky byly povinně zakládány po 2. světové válce, po pádu komunismu v roce 1989 ukončily svou činnost.
02.01 Československý svaz žen – ČSŽ
V obci byl založen v roce 1946. Tyto ženy měly za úkol pomáhat zajišťovat úkoly, které vyplývaly z usnesení místního národního výboru při socializaci vesnice.
Předsedkyní v roce 1950 byla Ilona Kabátová.
Předsedkyní v roce 1952 byla Marie Zemanová. Jako první úkol v roce 1952 bylo zjistit u domácnosti, které mají 2 kmenové listy na potraviny, jestli se skutečně jedná o 2 samostatné domácnosti (tj. jestli samostatně vaří). Tímto opatřením se sledoval nárok na vydání uhelného listu. Uhlí byl stále nedostatek a lidospráva měla zajišťovat kontrolu správného přídělu. Nebyly to úkoly právě nejradostnější.
V měsíci únoru 1970 a březnu uspořádaly Kurz pečení. Kurz se konal (4 krát) vždy v sobotu odpoledne v jídelně ZŠ. Pravidelně jej navštěvovalo 20 dívek a žen.
V březnu 1971 každé pondělí (celkem 5x), uspořádaly ve škole kurzy střihů a šití. Účast byla 22 žen, ale postupně jich ubývalo. Kurz dokončilo jen 12 žen.
V roce 1973 uspořádaly výstavu „Dovedné ruce“. Ženy uspořádaly výstavu ručních prací v jídelně ZŠ. Výšivky, pokrývky, pletené a háčkované věci, ale také věci které vyrobili jejich muži (lampičky, vyšívané obrazy, svícny, lodě, samorosty, hrady, zrcadla, letadla…) Účast byla 150 osob. Dobrovolné vstupné činilo 65 Kčs – bylo zasláno na konto do Vietnamu.
V roce 1973 uspořádaly výstavu prací dětí z MŠ – výkresy, práce z plastelíny a stavebnice. Děti připravily pro své maminky ještě besídku k jejich svátku, a tak je potěšily dvojnásob. Výstavku si prohlédly i všechny děti ze ZŠ.
V roce 1982 na výroční schůzi ČSŽ byla novou předsedkyní zvolena Miroslava Staříková.
V roce 1984 měl ČSZ 68 žen s předsedkyní Miroslavou Staříkovu. Tato složka patřila svojí činností k nejlepší, spolupracovala na vítání občánků, na stříbrné a zlaté svatbě a na dalších obřadech. Ženy se dále staraly o zeleň v okolí autobusové zastávky.
02.02 Československý svaz mládeže – ČSM
V obci byl založen v roce 1946, ale nevyvíjel ještě žádnou činnost, protože nebyl organizačně řádně stmelen. Svaz měl sdružovat mladé lidi ve věku 15–35 let. Pořádali zábavy, kácení máje, vinobraní, estrády, chystali vystoupení – kulturní vložky.
V únoru 1961 byla místní skupina ČSM vyhodnocena jako nejlepší v zakládání kompostů na okrese. Dostala od okresního výboru ČSM ze Svitav magnetofon. Zakládání kompostů v těchto letech bylo doslova zemědělským šlágrem. Vyzrálými komposty se přihnojovala luka.
V roce 1965 mládež požádala místní národní výbor, aby mohla pořádat čaje v sokolovně. Bylo jim to povoleno. První čaj byl 31. 10. 1965. Další čaje se konaly každou neděli.
V roce 1968 ČSM v ČR zanikl. Vznikaly organizace pro vesnickou mládež s názvem Juvena – v naší obci se stal předsedou Josef Čechman z č. p. 125. Klubovnu jim dal náš státní statek v budově č. p. 66. Mládežnici si zde umístili pingpongový stůl. Chodila si sem zahrát i ostatní mládež z obce. V zimních měsících zorganizovala kurs společenského chování – kurz se konal v sále kina třikrát a měl velmi pěknou úroveň, účastnilo se ho průměrně 25 mladých lidí.
Nástupcem Juveny byl Socialistický svaz mládeže – SSM. V obci byl založen 15. 2. 1971, na začátku měl 16 členů a fungoval až do roku 1989. Hlavním úkolem SSM bylo ovládnout vysoké a střední školy, znormalizovat stav na středních a vysokých školách, cenzurovat názory mladých studujících lidí, potlačovat včas svobodu názorů a posilovat v mladých lidech vědomí mocenského, neměnného postavení KSČ. SSM se stal předstupněm KSČ, cílem byla výchova mládeže v duchu marxismu-leninismu.
Kdo nebyl v SSM, měl tak od počátku znemožněnou pracovní kariéru, nedostal doporučení ke studiu na vysoké škole, nedostal také doporučení k individuálnímu výjezdu do zahraničí, do západních zemí. Organizace byla řízena a spravována KSČ.
V roce 1977 v prosinci proběhly 2 přednášky pro SSM. První na téma Věda, víra, pověra. Druhá na téma Předpoklady zdravého manželství.
V roce 1983 si SSM vybudoval klubovnu v budově ČSSS. Pouštěli si reprodukovanou hudbu, ale velmi hlasitou. Tento zvýšený hluk rušil obyvatele.
Dále SSM pořádali ohně na Kolberku, taneční zábavy, diskotéky, přednášky.
02.03 Místní osvětová rada – MOR
V obci byla založena po válce pro kulturní život v obci. Měla svůj divadelní kroužek.
Dne 11. 5. 1947 sehrála divadelní hru Národ pod křížem. Hra byla nacvičena na počest Dne vítězství. Nácvik vedla Ludmila Pavlíková, hrál Miloslav Svoboda, František a Vladimír Šmída, Anna Škrabalová a další.
Dne 13. 9. 1947 bylo vzpomenuto 10. výročí úmrtí prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Slavnost byla v sále U Kupsů a program obstaraly školní děti.
Dne 4. 12. 1949 sehrála veselohru sovětského autora Alexeje Arbuzova „Šest zamilovaných“. S touto hrou se umístila na divadelní soutěži, vypsanou na počest 70. narozenin J. V. Stalina, mezi 11 soubory moravskotřebovského okresu na 6. místě.
Dne 17. 12. 1950 sehrála v režii Miloslava Svobody divadelní hru „Marína Havranová“. Hlavní roli sehrála Anděla Měcháčková. Účast odpoledne 85 osob a večer 220 osob. Hrálo se na postaveném jevišti v sokolovně, které bylo zkonstruováno před čelní zdí. Podium bylo postaveno na kozách a čelní stěna byla potažena vlnitým papírem. Opona a kulisy byly z jeviště U Kupsů.
Dne 6. 5. 1951 sehrála drama „Nikdy“. Tuto hru sehráli naši ochotníci ještě 14. 5. 1951 v Třebařově. Divadlo nacvičil Miloslav Svoboda. Hráli Josef Kumstát, Ludmila Kumstátová, Josef Konečný, Anděla Měcháčková, František Khýr a další.
Byla nástupcem MOR založená v obci roku 1954 pro řízení kulturní činnosti v obci. Jejím vedoucím byl jmenován Josef Kumstát. Pořádali taneční zábavy, vydávali noviny, pořádali akce pro děti.
Osvětové besedy byly kulturní organizace v socialistickém Československu, jejichž posláním bylo zajišťovat společenský a kulturní život, udržovat v místě spolkový život a vyvíjením osvětové politicko-výchovné činnosti pečovat o vzdělání a politické uvědomění obyvatel. Osvětové besedy měly být společnými kluby pro celou vesnici. Měly denně žít přednáškami, zájmovými kroužky, soubory lidové tvořivosti, svazáckou činností apod. K výchově lektorů organizujících činnosti v osvětových besedách měla sloužit Socialistická akademie.V různých místech republiky se v osvětových besedách organizovali např. národopisné soubory, včelaři, esperantisté, amatérští astronomové, ale pořádaly se i koncerty vážné hudby, loutková představení. O své činnosti často osvětové besedy podávaly zprávy ve vlastních časopisech. Mnoho z vyjmenovaných spolků působilo dříve samostatně, avšak socialistickým zřízením byly donuceny k rozpuštění a svou činnost mohly dále vykonávat právě pouze při osvětových besedách či jiných státem kontrolovaných uskupeních. Rozvoj osvětových besed byl nastartován velmi rychle po nastolení socialistického režimu v Československu v únoru roku 1948.
Protože se v sokolovně 12. 11. 1957 dostavělo jeviště, byl ustaven divadelní kroužek.
Dne 29. 3. 1958 se hrálo na jevišti v Sokolovně první divadelní představení a to Jiráskova Kolébka.
Dne 8. 5. 1960 divadelní kroužek OB sehrál v 15:00 a ve 20:00 drama K. Čapka „Matka“. Titulní roli měla A. Měcháčková. Hrálo se ponejprv na vlastní scéně – byl zhotoven pokoj – 11 kulis.
Dne 29. 7. 1960 vyšlo první číslo staroměstských místních novin Pokrok, které vydávala OB za spolupráce MNV a JZD. Noviny měly seznamovat občany s místními problémy a hledat společně jejich řešení a odstraňování nedostatků.
Dne 24. 6. 1961 Divadelní kroužek OB sehrál veselohru „Moje teta, tvoje teta“. Námět z družstevního života. Účast 120 osob.
Dne 25. 3. 1962 sehrál divadelní kroužek OB divadelní hru J. K. Tyla „Paličova dcera|“. Režii hry měl Miloslav Svoboda. Do divadelního kroužku se mu podařilo zapojit několik starších herců.
Dne 24. 11. 1981 pořádala OB přednášku – Malované pohádky – hostem byl herec a malíř Miloš Nesvadba – dětem vyprávěl pohádky a kreslil na tabuli v sokolovně. Pracoval již několik dní na okrese Svitavy.
V roce 1982 pořádala OB Dětský karneval při příležitosti Mezinárodního dne dětí (divadelní ochotníci z JKP Moravská Třebová, předvedli dětem bohatý zábavný program).
V roce 1982 pořádala OB Besedu s důchodci k Roku úcty ke stáří a besedu nad kronikou obce o změnách v obci od roku 1945 až do roku 1982. Přítomné zajímala kultura bydlení, kulturní vyžití, pracovní příležitosti apod. Besedu řídil Josef Kumstát (důchodce, kronikář, knihovník, člen různých společenských organizací a dřívější dlouholetý vedoucí OB v naší obci, který po těžké nemoci zemřel náhle 22. 9. 1982).
02.05 Československé ovocnářský zahrádkářský svaz – ČOZS
Byl založen v obci v roce 1963. Organizace měla za úkol vést svoje členy tak, aby dosahovali v pěstování zeleniny a ovoce pěkných výsledků. Za předsedu byl zvolen Jan Sedláček, místopředsedou Josef Nečesánek, pokladníkem Adolf Kvapil. Svaz obstarával pro členy semena zeleniny, květin, různou sadbu, sazečku, ovocné stromky, rašelinu, hnojiva… Spolek pořádal přednášky na které zval odborníky, kteří mohli zároveň odpovědět na různé otázky, které pomohly řešit různé pěstitelské problémy, se kterými se občané ve své praxi setkávali. Svaz pořádal zájezdy a výstavy ovoce a zeleniny od místních pěstitelů. Tradičně pořádal vinobraní a někdy i společenský ples nebo taneční zábavu. Některá léta vyhlašoval též soutěž o nejlépe upravenou květinovou zahrádku. Stanovená komise potom prošla obcí a vyhodnotila nejlepší vzhled tří zahrádek, jejichž majitele obdrželi diplomy.
V roce 1970 ČOZS uskutečnil 3 zájezdy:
- Do výzkumné stanice ovocnářské ve Velkých Losinách, dále bylo navštíveno město Jeseník a jeskyně Na pomezí.
- Šlechtitelská stanice Rájec a Sloupské jeskyně.
- Podzimní Flora v Olomouci, večer divadlo.
V roce 1977 na výroční schůzi ČOZS, která se konala v únoru, se vzdal předsednické funkce Josef Havránek. Na jeho místo byla zvolena soudružka Vlasta Mrázková z č. p. 80.
V roce 1985 měl ČOZS 75 aktivních členů. Zúčastnili se celosvazové soutěže „7x7“ a soutěže „Rozkvetlá ulice“ (nejlepší domy měli J. Rozsíval, V. Fiebich a A. Svobodová).
V roce 1985 na okresní výstavě ovoce a zeleniny vystavovali 17 vzorků z toho 2 získaly stříbrné ocenění.
V roce 1985 obchod Jednota vykoupil od členů celkem 56,5 q ovoce, 31,96 q bobulovin a 5,80 q šípků.
02.06 Československý včelařský svaz – ČVS
Byl založen v obci roku 1945. Pořádal přednášky a zájezdy.
Dne 28. 6. 1958 podnikl včelařský spolek první společný autobusový zájezd do výzkumné včelařské stanice v Lednici. V neděli se zúčastnil Slavnosti písní a tanců ve Strážnici.
V roce 1973 byl předsedou ČVS ve Starém Městě Josef Zeman, provedl i sběr medu od členů a předal ho Jednotě. V roce 1973 ho vykoupil 9 699 kg, což činilo v průměru 12, 5 kg na 1 včelstvo. Naše základní organizace ho dodala v tomto roce v největším množství od roku 1945 a jednatel organizace Ant. Sedlář byl 12. 11. 1973 pozván na Ústředí spotřebních družstev do Prahy k převzetí odměny. Dostal 500 Kčs. Naše organizace se umístila na 14. místě v ČSR. Byli jsme hodnoceni jako nejlepší organizace z Východočeského kraje.
V roce 1976 byla velmi dobrá snůška medu, důsledek pětitýdenního parného léta. V obvodu našeho včelařského spolku se dodalo 12 173 kg medu. Spolek měl 698 včelstev. Naše organizace se tak umístila v dodávce medu na 1. místě v okrese Svitavy.
K 31. 5. 1981 museli všichni včelaři na okrese zlikvidovat včely. Na okrese Ústí nad Orlicí se vyskytla nebezpečná včelí nemoc – varroza a i v obcích sousedících s naším okresem jako v Třebovicích, Damníkově a Žichlínku. Střediskem nákazy v okrese byly desítky včelstev. Napadené včelstvo varrozy by do dvou až tří let uhynulo. Varroza parazituje na včelách, rychle se množí a včely se stávají neschopné. Každý včelař dostal za 1 likvidované včelstvo náhradu 300 Kčs.
V roce 1987 se účastnili celostátní soutěže a s nejvyšší dodávkou medu se umístili na 1. místě a obdrželi od Českého svazu spotřebních družstev ocenění Zlatý úl.
02.07 Svaz pro spolupráci s armádou – Svazarm
Svazarm byla československá branná organizace ustavená 4. 11. 1951. Branná výchova se tak stala pro školní i mimoškolní výchovu povinnou. Vzorem pro zřízení Organizace Svazarmu se stal sovětský Svaz pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem (DOSAAF). Svazarm poskytoval mimo výcviku branců, branných záloh či školení civilní obrany (CO) široké veřejnosti též školení traktoristů, spravoval autoškoly, později jeho práce obsahovala i kulturní část v Klubu přátel divadla či v HI-FI klubu. Zpočátku sdružoval zestátněné organizace spadající pod Národní frontu (např. Čs. svaz střelecký, Autoklub ČSR, Aeroklub ČSR, atp.)
Členem Svazarmu (též lidově svazarmovcem) se mohl stát každý československý občan starší 14 let. Základní povinností člena Svazarmu byla: účast na práci v základní organizaci (ZO), účast na pořádaných ZO schůzích, propagace Svazarmu (podle směrnic Ústředního výboru, zejména na Dukelském závodu branné zdatnosti a Sokolském závodu branné zdatnosti), získávání nových členů a zdokonalování se ve vybraném vojenském oboru. K tomu patřila povinná účast na předních společenských komunistických akcích (spartakiádách, prvomájových průvodech, oslavách „Vítězného února”, oslavných výročích k osvobození Československa Rudou armádou, VŘSR či na dnech Československé lidové armády).
Dne 24. března 1990 se Svazarm přetransformoval ve Sdružení technických sportů a činností (STSČ) s tím, že ve vedoucích funkcích zůstali bývalí funkcionáři Svazarmu, kteří si ve větší míře ponechali i majetek. Po třinácti letech (v roce 2003) sdružení změnilo název na Sdružení sportovních svazů České republiky (SSS ČR).
Klub leteckých sportů ve Starém Městě nejdříve byl v roce 1951 založen pod organizací Doslet a v roce 1953 byl založen pod organizací Svazarm. Pořádal taneční zábavy, přednášky, letecké dny, zájezdy, vyhlídkové lety, Mistrovství republiky v letecké akrobacii.
Dne 28. 8. 1966 se uskutečnil Letecký den. Účast byla 4000 osob. Byla provedena akrobacie na větroni, trenéru. Dále provedla pěknou akrobacii skupina 4 mladoboleslavských svazarmovců.
Klub branných sportů Svazarm u nás nebyl, ale v Třebařově ano, kam dojížděli někteří naši sportovci. V roce 1970 Klubu branných sportů v Třebařově – navštěvovali Jiří Hájek, Jiří Čechovský, Míla Chytková a Helena Korčáková. V zimě se účastnili Sokolovského závodu branné zdatnosti, v létě Dukelského závodu branné zdatnosti. V zimě jezdili na lyžích a stříleli, v létě běhali, házeli grantem a stříleli. V roce 1970 dosáhli těchto úspěchů:
- Jiří Hájek – mistr Slovenska v Sokolovském závodě branné zdatnosti v kategorii staršího dorostu,
- Miluše Chytková se umístila v celostátním závodě DZBZ – Mistrovství republiky na 5. místě v kategorii starších dorostenek,
- Dále se zúčastňovali v rámci desetičlenného družstva celostátní ligy branných sportů, kde byl Třebařov jediným reprezentantem východočeského kraje. Družstva soutěžili spolu 4 x do roka v různých místech republiky. Třebařov se umístil v lize na 2. místě.
Dne 19. 2. 1973 bylo možno vidět v Československém sportu obrázek naší občanky dvacetileté studentky 1. ročníku pedagogické fakulty Miluše Chytkové coby novopečené mistryně československé republiky v zimní části Dukelského závodu branné zdatnosti. Zvítězila v kategorii žen. Studovala v Hradci Králové učitelství pro druhý stupeň ZŠ – tělesnou výchovu a český jazyk. Se sportem začala jako žačka devítiletky v Třebařově, kde pracoval s mládeží s velkým úspěchem vzorný trenér branných sportů Ladislav Knápek. Pod jeho vedením se účastnila mnoha závodů jako žákyně gymnázia v Moravské Třebové a dosahovala vždy velmi pěkných umístění ve své věkové kategorii.
Dalším jejím úspěchem bylo vítězství v celostátním závodě branné zdatnosti – Sokolovském – v kategorii žen do 25 let a stala se tak mistryní ČSSR. Závod se konal v srpnu v Levoči na Slovensku. Na stejných závodech obsadil Jaroslav Ehrenberger z osady Radišov 3. místo v kategorii starších dorostenců.