Staré Město

Základní informace

01 Obecné informace

02 Název obce

03 Počet obyvatel

04 Starostové

05 Symboly

 

01 Obecné informace

První zmínka: 1234

Rozloha: 2473 ha

Nadmořská výška: 418 m. n. m.

Okres: Svitavy

Poloha: Obec ležící 5  km severně od Moravské Třebové. Je křižovatkou silnic z Radišova, Třebařova, Petrušova, Dětřichova, Bílé Studně a Moravské Třebové.

 

02 Název obce

Staré Město byla původně stará slovanská osada a měla být střediskovým městem, ale pro nevhodnost polohy (nedostatek vody) bylo město posunuto do místa, které dostalo název Moravská Třebová. Staré Město zůstalo od té doby už jen vesnicí.

  • 1234 – Trebow
  • 1270 – de Antiqua Trivovia (Stará Třebová) – původně byla obec slovanského původu
  • 1365 – Antiqua Tribauia
  • 1398 – Antiqua Tribouia – se obec stala vsí, do té doby to bylo městečko.
  • 1408 – Aldy Stat
  • 1490 – Stare Miesto
  • 1672 – in Altenstadt
  • 1677 – Altenstadt
  • 1718 – Alten Stadt
  • 1720 – Altstatt
  • 1751 – Altendorf – německý název je v protikladu s významem město, odpovídá stavu, že Staré Město bylo vsí.
  • 1846 – Altstadt, Altendorf, Staré Město
  • 1872 – Altstadt, Staré Město
  • 1881 – Staré Město
  • 1924 – Staré Město, Altstadt
  • 1946 – Staré Město, obec patřila okresu Moravská Třebová v zemi Moravskoslezské.

 

03 Počet obyvatel

  • 1625 – 44 domů.
  • 1656 – 75 domů (42 sedláků, 8 domkařů a 3 pusté domy).
  • 1659 – 75 domů (51 sedláků, 24 domkařů).
  • 1677 – 78 domů (42 sedláků, 29 domkařů a 2 pusté domy).
  • 1756 – 104 domů (44 sedláků, 52 domkařů).
  • 1793 – 978 obyvatel.
  • 1834 – 989 obyvatel a 138 domů.
  • 1843 – 1084 obyvatel a 125 domů.
  • 1854 – 1202 obyvatel.
  • 1869 – 1083 obyvatel a 140 domů.
  • 1880 – 1052 obyvatel (z toho 5 Čechů a 2 jiné národnosti) a 142 domů.
  • 1901 – 1041 obyvatel (Němci a pouze 2 jiné národnosti) a 142 domů.
  • 1904 – 965 obyvatel a 129 domů, (438 mužů a 527 žen), kteří se výhradně zabývali zemědělstvím a chovem dobytka.
  • 1910 – 1052 obyvatel (z toho 4 Češi a 1 jiná národnost) a 140 domů.
  • 1921 – 1032 obyvatel (z toho 27 Čechů a 6 jiných národností) a 147 domů.
  • 1927 – 1032 obyvatel.
  • 1930 – 1077 obyvatel (z toho 14 Čechů a 1 jiná národnost) a 169 domů.
  • 1937 – 1077 obyvatel a 169 domů i s Bílou studní ( z toho 1062 Němců, 14 Čechů a 1 jiná národnost).
  • 1939 – 1037 obyvatel.
  • 1945 – 156 domů s číslem popisným. Němci byli po 2. světové válce odsunuti a Staré Město bylo nově osídleno Čechy.
  • 1946 – 525 obyvatel a 127 domů (hodně se po válce zbouralo). Podle národnosti koncem roku 1946 byla většina obyvatel národnosti české, 15 německé, několik lidí tvořili odsunutí Maďaři ze Slovenska, Bulhaři, Slováci. Narodilo se 16 dětí a zemřeli 2. Počet domů klesl, protože byly zbourány. Bourání prováděli většinou Němci až do svého úplného odsunu. Zbořeny byly domy, které byly úplně nebo z valné části dřevěné a o které nebyl při osídlování vůbec žádný zájem. Číslování domů bylo provedeno pravděpodobně v minulém století a bylo provedeno postupně po obvodu celé obce. Většina domů od čísla 120 do 156 byla postavena ve 20. století, hlavně po první světové válce. Stáří domů č. 1 – 119 se dá těžko odhadnout. Nejstarší byly asi ty celodřevěné chaloupky, které se bořily v létech 1945 – 1946.
  • 1947 – Narodilo se 22 dětí a zemřely 3 osoby.
  • 1948 – Narodilo se 25 dětí a zemřelo 5 osob. Jedním z narozených byl cikán, který se narodil večer 21. 1. 1948 na formanském voze, krytém jen plachtou. Vůz odpoledne přijel do obce a zůstal tu u rybníka přes noc. Celá řada žen, když se to ráno dozvěděla, donesla šťastné mamince různé dětské prádélko.
  • 1949 – Narodilo se 24 dětí a zemřelo 5 osob.
  • 1950 – 675 obyvatel a 137 domů (z toho 14 na Bílé Studni), zemědělských závodů 91, živností 7.
  • 1952 – 684 obyvatel. Narodilo se 25 dětí a zemřelo 8 osob.
  • 1961 – 1120 obyvatel.
  • 1976 – 1503 obyvatel, narodilo se 35 dětí. V tomto roce byla ke Starému Město mimo Bílou Studni, Radišov, Petrušov přidružena ještě vesnice Dětřichov, Borušov a Svojanov až do roku 1990. Proto je celkový počet obyvatel v následujících obdobích vyšší. 
  • 1980 – 177 domů (z toho 172 trvale obydlených, 0 k rekreaci a 5 neobydlených).
  • 1984 – 1503 obyvatel, narodilo se 22, zemřelo 16, přistěhovalo se 32, odstěhovalo se 52
  • 1985 – 1478 obyvatel, narodilo se 20, zemřelo 13, přistěhovalo se 27, odstěhovalo se 59
  • 1986 – 1469 obyvatel, narodilo se 19, zemřelo 10, přistěhovalo se 23, odstěhovalo se 51
  • 1987 – 1469 obyvatel, narodilo se 24, zemřelo 15, přistěhovalo se 11, odstěhovalo se 54
  • 1988 – 1426 obyvatel, narodilo se 17, zemřelo 13, přistěhovalo se 26, odstěhovalo se 39
  • 1989 – 1426 obyvatel, narodilo se 14, zemřelo 17, přistěhovalo se 36, odstěhovalo se 21
  • 2003 –   980 obyvatel, narodilo se   7, zemřelo   8, přistěhovalo se 39, odstěhovalo se 21
  • 2004 –   992 obyvatel, narodilo se 14, zemřelo   9, přistěhovalo se 35, odstěhovalo se 28
  • 2012 – 1017 obyvatel, narodilo se 12, zemřelo   9, přistěhovalo se 26, odstěhovalo se 16
  • 2013 – 1006 obyvatel, narodilo se   6, zemřelo   9, přistěhovalo se 24, odstěhovalo se 32
  • 2014 – 1008 obyvatel, narodilo se 11, zemřelo   6, přistěhovalo se 23, odstěhovalo se 26
  • 2015 – 1001 obyvatel, narodilo se 14, zemřelo 15, přistěhovalo se 19, odstěhovalo se 25
  • 2016 –   997 obyvatel, narodilo se   8, zemřelo   8, přistěhovalo se 18, odstěhovalo se 23
  • 2017 – 1008 obyvatel, narodilo se 11, zemřelo 10, přistěhovalo se 27, odstěhovalo se 17
  • 2018 – 1008 obyvatel, narodilo se 17, zemřelo   8, přistěhovalo se 23, odstěhovalo se 35
  • 2019 – 1016 obyvatel, narodilo se   5, zemřelo 14, přistěhovalo se 31, odstěhovalo se 25

 

04 Starostové

  • 1815         I. Golda, J. Lethfuss a W. Penka
  • 1866         Franz Letfuss
  • 1891         Franz Winkler (obecní radní Franz Homma  a W. Hammerle)
  • 1895         Franz Homma
  • 1898         Franz Homma (obecní rada Franz Matzka, Franz Schaffer, Josef Peichl)
  • 1902         Franz Homma (obecní radní Franz Winkler, Franz Matzka, Karl Stenzl)
  • 190?         Josef Tinkel před 2. světovou válkou
  • 1945         Ladislav Kratochvíl předseda MNV, František Antl tajemník
  • 1946         Vojtěch Kvapil předseda MNV, Adolf Kvapil tajemník
  • 1948         Alois Vykydal předseda MNV, Adolf Kvapil tajemník
  • 1950         Josef Kumstát předseda MNV vzdal se na schůzi 7.1.1953, Adolf Kvapil tajemník od roku 1952
                       František Helebrant
  • 1953         Josef Čechman předseda MNV, František Helebrant tajemník
  • 1954         Josef Zeman předseda MNV, Dalibor Chlup tajemník, od roku 1958 František Spáčil
  • 1960         Vladimír Čepil předseda MNV, Bedřich Hasák tajemník
  • 1976         Josef Havránek předseda MNV, od 1989 starosta, Bedřich Hasák tajemník do roku 1986 
  • 1990         Milan Šimeček starosta 
  • 1991         Ing. Jiří Zikmund zastával funkci starosty od prosince 1991, protože Milan Šimeček byl
                     v pravocní neschopnosti
  • 1992         Ludmila Lišková starostka
  • 2010         Jarmila Řezníčková starostka

 

05 Symboly

Pečeť – kulatá pečeť o průměru 32 mm z roku 1719 má v poli uprostřed kostel, vpravo i vlevo domy, nahoře přesahuje do opisu boží oko, vpravo směrem k tomuto znamení PAX vlevo VOBIS. Opis kapitálou oddělený linkou ALDSTADTER GEMEINDE . INSIGEL . ANNO . 1719.

Pečeť

Znak – v červeném štítě ze zelené paty vyrůstající stříbrná kostelní věž. V patě stříbrná dubová větev se dvěma odvrácenými listy a třemi žaludy. Byl nově navržen v roce 2008.

Znak

Vlajka – list tvoří dva vodorovné pruhy, červený a zelený, v poměru 7:3. V červeném pruhu bílá silueta kostelní věže s prázdnou gotickou bránou, v zeleném pruhu bílá dubová větev se dvěma odvrácenými listy a třemi žaludy. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Byla nově navržena a pořízena v roce 2008.

Vlajka

Logo – bylo vytvořeno v roce 2020 studentem Ondřejem Hloušek ze Starého Města.  Jednotlivé kruhy znázorňují části obce a jsou propojeny spojovací čárou, která znázorňuje vzájemnou spojitost. Velkost kruhů je dána dle počtu obyvatel v jednotlivých částech, tzn. černý kruh znázorňuje Staré Město, menší červený Radišov, zelený Petrušov (odpovídá i barevnost kruhu, protože Petrušov se nachází na rozsáhlém zeleném území) a nejmenší Bílou Studni (symbolicky i bílá barva). V logu je také obrys kostela sv. Kateřiny, která je dominantou obce a dále je zde letopočet první zmínky o obci.  Výběr barev byl volen dle znaku obce.

Logo