Radišov

Historie

Původu jest asi slovanského. Bylo zde sídlo rytířské rodiny s přídomkem z Radišova. Roku 1361 jmenuje se rytíř Jan Oser z Radišova.

V roce 1372 prodali Radišov bratři Mikuláš a Zdeněk ze Svinčan Václavovi z Mladějova, který ves přijal od markraběte Jana Jindřicha v léno a psal se z Radečova.

V roce 1398 patřila ves k třebovskému panství, objevuje se opět mezi třebovským zbožím, které zapsal markrabě Jošt Heraltovi z Kunštátu.

V roce 1408 nejmenuje se ale mezi všemi, které obdržely odúmrť. Byla zde zákupní rychta, jejíž výsady potvrdil Zdeněk Kostka z Postupic.

Před 30. letou válkou bylo v Radišově na paství Moravská Třebová 21 usedlých a při druhé lanové vizitaci roku 1677 jich zde byl zjištěn stejný počet.

1841 – byly odváděny desátky faře Staré Město. Bylo v obci 35 koní, 1 býk, 105 krav, 32 kusů mladého dobytka, 58 ovcí a 28 vepřů. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 2 koně, 3 – 4 krávy, 1 až 2 kusy mladého dobytka, 5 až 6 ovcí a 1 až 2 vepři. Místem trhu pro Radišov byl Lanškroun se sobotním týdenním trhem. Čtvrtina obytných domů ve vsi byla postavena z kamene a byla v dobrém stavu, ostatní včetně hospodářských budov byly dřevěné, kryté šindelem a slámou. V místě působili 1 kovář, 2 krejčí, 2 ševci, 1 stolař a 5 tkalců.

1849 – byla obec součástí panství Moravská Třebová.

1850 – byla obec začleněna do politického okresu Moravská Třebová v rámci soudní správy do soudního okresu Moravská Třebová.

Na zeměpanských daních bylo v roce 1892 zaplaceno následující:

  • Pozemková daň                                           797 zl rakouské měny
  • Daň z nájemného                                         16 zl 29 kr
  • Domovní třídní daň                                     86 zl 30 kr
  • Daň ze zisku                                                 51 zl 30 kr
  • Daň z příjmu                                                15 zl 13 kr
  • Příspěvek na zdravotnictví                           9 zl 34 kr
  • Zemský a pozemkový vyvazovací fond     52 zl 31 kr
  • Evidenční poplatky                                      3 zl 10 kr
  • Příspěvek obchodní komoře                      84 zl ½ kr

CELKEM                                                               1502 zl 28 kr

 

1893 byla obec „přifařena“ (na mši sem dojížděl farář ze Starého Města) ke Starému Městu a do roku 1892 tam byla i „přiškolena „ (děti chodily do školy ve Starém Městě).

Až do roku 1893 existovala zlatková měna, v tomto roce byla v Rakousku zavedena korunová měna. Jedna zlatka má 100 krejcarů a platí ještě nyní tolik jako 2 koruny, 1 koruna má 100 haléřů.

Rok 1893 byl velmi suchý, a proto byl velký nedostatek krmiva, pročež byli mnozí zemědělci nuceni snižovat stav dobytka. Také byly v tomto roce způsobeny mnohé škody úderem blesku a krupobitím. Během stavby kaple vyhořely také jedné bouřlivé noci dva domy č. 16 Josef Hertl a č. 21 Franz Olbert a mohl shořet celý Radišov, kdyby se během požáru nespustil bouřkový liják, který uchránil střechy před vznícením od jisker, které dopadaly právě do vsi.

Ceny v roce 1893:

Za obilí za 1 metrický cent:

  • Žito                 7 zl. 50 kr.
  • Pšenice          8 zl. 50 kr.
  • Ječmen           7 zl
  • Oves               8 zl
  • Hrách                         8 zl 50 kr
  • Vikev a boby 6 zl
  • Brambory      1zl 60 kr

Za maso za 1 kg:

  • Hovězí            54 kr
  • Vepřové         60 kr
  • Telecí                         50 krejcarů
  • Jedna kráva stojí 150 až 200 zl.

 

Zpravy z kronik:

1927 – proběhla v obci elektrifikace

1930 – byl zřízen vodovod

1931 – provedena meliorace, kanalizace nebyla ještě vybudována

1938 – po záboru pohraničí připadla obec pod správní okres Landrát (Moravská Třebová v župě Sudety)

1945 – 1946 probíhalo osídlování:

  • dům č. 5 pohostinství a obchod (později živnost převzala Jednota Moravská Třebová
  • dům č. 6 škola
  • č. 56 požární zbrojnice
  • č. 57 později si zde JZD zřídilo kancelář

Po 2. světové válce došlo k výměně veškerého obyvatelstva a do Radišova se dostali většinou mladí manželé z různých míst republiky, kteří zde založili rodiny a hned po válce otevřeli i školu. V průběhu let, tak jak jde život, se celá řada dětí většinou už narozených v Radišově, rozprchla po celé republice i do zahraničí. Bohužel i škola byla v 60. letech uzavřena a děti začaly navštěvovat ZŠ ve Starém Městě.

1945 – 1949 byl obnoven předválečný stav a obec náležela pod správní okres Moravská Třebová.

V Radišově byly dva rybníky:

  • horní rybník (u silnice později hasičská nádrž) kam se chodila koupat mládež z Radišova a Starého Města.
  • spodní rybník (později 1950 hasičská nádrž). Zde se udělala přes rybník prkenná lávka a po ní mládež se snažila na kole přejet na druhou stranu rybníka.

 V hospodě se hrály kuželky, kulečník, karty, stolní tenis.

Základní organizace KSČ byla založena v září 1945, strana se v roce 1948 rozpadla.

Místní lidová knihovna v obci byla umístěna na č. 57 v kanceláři JZD. O práci v knihovně nebyl zájem.

V roce 1949 po reorganizaci připadla pod správní okres Moravská Třebová v Brněnském kraji.

V roce 1949 bylo ustanoveno v Radišově JZD, prvním předsedou byl Vladimír Přikryl, další v pořadí byli František Mynář, František Janíček, Karel Tichý, Jaroslav Petr a Karel Kaňák. Nově se postavila drůbežárna. Na č. 42 byla zřízena i družstevní prádelna.

Na č. 57 se vybudovaly družstevní kanceláře, kulturní jizba, do které se koupila v roce 1956 televize.

1950 – 1951 byla vybudována kanalizace. Při kanalizaci se postavila hasičská nádrž před č. 41.

1953 MNV a JZD Radišov soutěžilo s MNV a JZD Staré Město. Byla to řada ekonomických kritérií na pomoc plnění hospodářských plánů jak v rostlinné tak i v živočišné výrobě.

V roce 1956 zde JZD postavilo vepřín.

Dlouholetou předsedkyní Výboru žen byla Františka Věstinská. Jiné organizace v obci nebyly.

Obecní kronika nebyla psána.

11. 9. 1957 JZD Radišov podniklo spolu s družstvem Staré Město autobusový zájezd na strojírenskou výstavu do Brna.

V roce 1960 došlo k velmi významné události a to je sloučení obcí a JZD Staré Město, Radišov a Petrušov. Zákon ekonomiky v zemědělství říkal, že stroje jsou rentabilní tam, kde se jich plně využije. A malá JZD v Radišově a v Petrušově si sama nemohla troufnout na nákupy drahých strojů, kterých pro malou výměru půdy nemohla vůbec využít. Impuls ke sloučení pochopitelně daly okresní orgány. 6. 1. 1960 se schází připravený výbor, bylo dohodnuto, že bude vypracován společný plán a sídlem sloučených JZD bude Staré Město.

V pondělí 3. 7. 1961 začalo JZD vyvařovat v Pohostinství U Kupsů. Zpočátku vařilo asi 150 obědů. Obědy se traktorem vozily i do Petrušova a Radišova. Družstevníci platili za oběd 4 Kčs, zbytek doplácelo JZD, asi 1,50 Kčs.

JZD k 1. 7. 1961 mělo v Radišově 2 izoláty TBC krav, chov jalovic a býky na žír.

V roce 1972 se pokračovalo na přestavbě vodní nádrže v Radišově, kde byly položeny na obvodní stěny panely, upraveno dno, stavidlo. Práce si vyžádala náklad 13 000 Kčs.

V Akci Z 1974 proběhla stavba požární nádrže v Radišově.

V únoru 1964 získal Radišov starou deskovou podlahu, která se vytrhala ze Sokolovny ze Starého Města. Sloužila potom venku jako parket.

Místní lidová knihovna byla otevřena v Radišově od 1. 11. 1974, kdy zde nastoupila Vlasta Ehrenbergerová.

V Akci Z 1984 v Radišově výměna střechy na požární zbrojnici a klubovně pionýrů v hodnotě 33 867 Kčs.

V roce 1983 občanský výbor s občany oplotil vodní nádrž.

V roce 1984 bylo vybudováno veřejné osvětlení za 238 158 Kčs.

V Akci Z 1985 v Radišově byla ukončena investice veřejného osvětlení a rozhlasu.

V roce 1985 bylo v obci i fotbalové hřiště.

V roce 1986 byla provedena přípojka.

V Akci Z 1987 proběhla oprava vodovodního řadu.

V roce 2014 byla dokončena komunikace v Radišově od č. 40 do č. 61 za cenu 507 000 Kč.

V roce 2020 se vybudovalo dětské hřiště.